Větrná hůrka rodiny Brontëových přehled

26.05.2025

Hana Whitton je česká spisovatelka a překladatelka, která žije ve Velké Británii.

Román popisuje sourozence Bronteovy – Charlottu, Emily a Annu, které byly spisovatelky. Popisuje další sourozence např. jejich bratra Branwella, jejich tátu a další členy rodiny.

Kniha je založena na skutečných událostech. Autorka jen pozměnila nějaká jména, aby to bylo pro čtenáře přehlednější.

Myslím si, že knihu ocení všichni čtenáři, kteří mají rádi romány Jana Eyrová a Na Větrné hůrce a chtěli by se ještě něco více dozvědět o životech jejich autorek. Tyto romány jsem četl v minulosti a časem bych si chtěl přečíst další knihy. Opomíjenou autorkou je jejich nejmladší sestra Anna, která také napsala 2 romány, které jsem nečetl.

Kniha se mi líbila, celkově se četla dobře. Čtení mě přeneslo do Anglie 19. století a bylo zajímavé sledovat život rodiny Bronteových. Některé postavy mě překvapily svým chováním.

Autorka osobně navštívila místo, na kterém žila rodina Bronteových.

Kniha obsahuje černobílé fotografie.

V závěru knihy se nachází POZNÁMKA AUTORKY, PRAMENY, CITACE, POPISKY K FOTOGRAFIÍM.

Kniha má pěknou obálku.

23.01.2025

Pro sestry Brontëové mám slabost. I pro pochmurnou atmosféru blat, porostlých vřesem. Díky jejich beletrizovanému životopisu jsem se o nich opět dozvěděla víc a tak trochu si je "utřídila".
Trochu mě zklamalo, že román byl psán stylem červená knihovna, takový hodně odlehčený... no a pak to, že jsem se nedozvěděla, proč vlastně umřela Charlotta.
Bylo mi jich docela líto, holky s neskutečnou fantazií a odhodláním, a díky prostředí a imunitě, době podružné, se musely pobrat na věčnost hodně brzy. Je to vlastně takové zvláštní, velká rodina a vymřela po meči i přeslici (nevíme, nebo spíše v tomto románu se nedozvíme, jak dopadl Branwellův nemanželský potomek, zda vůbec přežil...)
Samotný Branwell, adorovaný potomek mužského pohlaví, milovaný a omlouvaný svými sestrami, propásl milión šancí i svůj život, a rovněž, jak většina rodiny, podlehl ve finále po velice divokém životě TBC neboli souchotinám. (no jo, doba maskulinity, adorace mužů, ženy povětšinou vázány k plotně, a holky to vlastně tak trochu natřely všem...)

Velmi ráda jsem si přečetla o pozadí jejich tvorby, zejména o inspiraci mé nejblíbenější ze sester Emily - o mýtech a příbězích, ze kterých Emily čerpala náměty pro Větrnou hůrku (ta je za mě nejlepší dílo Brontëovek, které jsem dosud četla, a čtu ji každoročně opakovaně :)) a také o těch, kdo tvořili předobrazy jejich hrdinů, i jak vznikali jejich jména..

texty doplnily fotografie autorky přímo z popisovaných míst, Haworthský kostel, fara alias vikářství, malebné uličky městečka Haworth a hlavně příroda - blata, vřesoviště a poetické kamenné zídky.. fotek klidně mohlo být i více.
skvělá, i když s výhradami. zájemcům o rodinku Brontëových doporučuji !