Kory98
komentáře u knih

Ráda jsem si opět připomněla jeden z Foglarových příběhů. Přiznám se, že Chata v Jezerní kotlině pro mě není tím foglarovským TOP, ale přesto má své přednosti - vyzdvihuje sílu přátelství, příchuť zrady i radost z odpuštění, je plná tajemství a dobrodružství.


Je zvláštní, jak se v každé době dokážou najít lidé, kteří se umějí vetřít do přízně druhého a někdy ho až úplně "zpitomět", aby ho přinutili dělat věci, které by jinak nikdy neudělal. A pokud je na pozadí nějaké náboženské přesvědčení, tak je to ještě mnohem jednodušší. Zajímavě vykreslené charaktery jednotlivých postav.


Příběh prosté chudé ženy, která svůj život obětovala starosti o druhé. Moc hezký napsané.


Velice pěkná kniha s příběhem o statečném člověku velkého srdce a charakteru, který jako spousty dalších, za všechny svoje zásluhy neslavně dopadl. Nejšťastnější byl na hřbetě koně, což ho se mnou spojuje.


Je těžké být nájemníkem, ale je i těžké být "panem domácím". Tedy takovým, který by s nájemníky vyšel. Strážník Faktor byl tohoto pravým opakem. Pan Poláček bravurně vystihl povahy jednotlivých popisovaných osob i to, jak se během života a ve víru nenadálých událostí může lidská povaha měnit.


Docela se mi nedostává slov. Z této knihy čiší láska a to ve všech podobách a pokora k životu. Kdyby pan Krejčík chtěl pověsit herectví na hřebík, může se bez obav stát spisovatelem. Nadání a vlohy k tomu určitě má. K přečtení jsem ji měla půjčenou od kamarádky, ale zjistila jsem, že do mojí knihovny by měla určitě patřit. Takže hurá do knihkupectví :-)


Celou knihu jsem přemýšlela, proč se jmenuje Studna a ne Jímka. Ale to by nebyl Dominik Dán, aby na posledních pár stránkách všechno neobrátil a nerozuzlil :-) Zase ohromně zajímavý případ a velice čtivá kniha.


Dveře, to je slovo, které má v životě zloděje zajisté velký význam. Vchodové dveře, dveře od sejfu, pokladny. Pro hlavního hrdinu této knihy Alexe jistě mohly být i dveřmi do spořádaného života. A nebo se potvrdí pravidlo, že s jídlem roste chuť a těmito otevřenými dveřmi neprojde? To už si musíte přečíst sami, tak jako já. Trochu netypická McBainovka, kdy najednou hlavním hrdinou není policajt, jak jsme zvyklí, ale dejme tomu rošťák. Kniha se četla dobře, co mi trochu chybělo byla ta krásně popsaná místa, jak to pan spisovatel umí a možná i trochu víc napětí.


Sicílie - jak musela být kdysi krásná, v dobách, kdy sice existovali otroci, ale příroda byla panenská a člověk s ní ještě žil v souladu. Něco jiného je samozřejmě historie, byť přikrášlená. Odpoutaná od Říma, ale stejně se tam dělo spoustu důležitých věcí. Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy k tématu Kniha odehrávající se v zemi, kterou byste rádi navštívili, ale stejně dobře by se hodila i k tématu boje za svobodu. Tušila jsem, že to nebude radostné čtení, protože jsem už na pár "návštěvách" ve starověkém Římě s paní Loukotkovou byla, ale autorka se zasluhuje o to, že jí podané jakékoli příkoří a násilí vnímám tak nějak jinak. A není to tím, že to nedovede popsat, právě naopak. Ale já se u ní asi tolik nepozastavuji nad tím, co napsala, ale jak to napsala, jak to dovedla ztvárnit. Ta její "krasočeština" mě prostě vždycky dostane a uhrane, že mi ani tolik nevadí číst o všech těch hrůzách. Kniha je hodně podobná knihám o Spartakovi, který je asi mému srdci milejší, ale zde je ta nádherná Sicílie. Jedna z mála autorčiných knih, které nemám ve své knihovně, ale možná to napravím a samozřejmě ji mohu velice doporučit.


Herriot to není, ale i tak mě příběhy bavily. Veterinářům a zvlášť ženám nezávidím, naopak jejich práci obdivuji, zejména pokud pracují s velkými zvířaty. Mohu posoudit, coby bývalá majitelka koně, že nemají na růžích ustláno. Zvířata onemocní v tu nejnevhodnější dobu, víkendy i svátky a těm, kteří jim i tak jezdí pomáhat, místo svého vlastního spánku a pohodlí vzdávám hold. Je to krásné, ale tvrdé povolání.


Přiznám se, že tento díl mě neuchvátil tak, jako první dva, které se odehrávají v Narnii. Opět hezká dějová linka s proměnou chování hlavního hrdiny ze špatného v dobré. Eustace byl opravdu od začátku na ránu, ale zase ději dodával "šťávu". Těším se i na další dobrodružství, která neznám, v dalších dílech série.


Když jsem zjistila, že vyšel další díl série Naslouchač, moje srdíčko milovníka fantasy zaplesalo. Celá série mě hned od začátku uchvátila a dávám za pravdu hlasům, že se autorka směle vyrovná zahraničním spisovatelům. Jelikož jsem Nastereu dočetla více než před dvěma lety, pro můj dobrý pocit a orientaci jsem začala číst celou sérii od začátku. A dobře jsem udělala. Vím, že při prvním čtení mě třetí díl trochu zklamal, ale teď jsem si celé čtení užila tak nějak víc, i když jsem tušila o čem bude. Dnes už hodnotím i třetí díl plným počtem hvězd, protože mi chování Ilan dává větší smysl. No a Urla, to je opět parádní kousek. Autorka dokázala, že má v pokračování příběhu pořád co nabídnout. Umí přitvrdit, ale objevila jsem při čtení i místa, která mě donutila smát se nahlas. Pro mě úžasný vánoční dárek, splnění jednoho z letošních témat Čtenářské výzvy a vřelé doporučení všem kteří mají rádi jiné světy. Jak jsem se dočetla série má být pentalogií, tak se těším na poslední díl a doufám, že nás paní spisovatelka nenechá dlouho čekat. A co z celé série pro mě vyplývá napříč všemi díly je nehynoucí přátelství, jak uvnitř knižního děje, tak moje k celé této sérii.


Tento díl je první a jediný, který jsem viděla nejdříve jako film a od té doby se chystám si Letopisy Narnie přečíst. První díl byl trochu napínavější, proto se mi líbil o trošku víc. Těším se na další díly a jsem zvědavá jak to dopadne.


Tak tento krásný příběh mě dosud míjel. Jeden díl jsem viděla zfilmovaný, ale zatím se nenašel čas začít číst, až nyní díky Čtenářské výzvě. Moc hezký napsaný příběh o boji dobra se zlem a nádherná, přímo vysněná země Narnie, ve které je všechno možné. Jdu se pustit do dalšího dílu.


Asi každý čtenář dnes uhodne, kým byl ve skutečnosti kapitán Ditrich. Je to trochu honička kočky s myší - komunistický hrdina versus imperialisté. Ale přiznám se, že mi to v tomto případě vůbec nevadilo. I dnes je spoustu tajných služeb a státních vyšetřovatelů napříč všemi státy. A i dnes se bohužel do sportu plete všechno jiné jen ne sport. Takže to je tak trochu i realistický příběh. Vyzdvihnout musím spisovatelův vypravěčský jazyk, který spoustě moderních spisovatelů nesahá ani k patám. Kniha byla z knihobudky a docela dobře jsem si početla. Ještě jí půjčím dál.


Tak jsem zahájila první letošní čtení knihou ze své knihovny, již mnohokrát přečtenou od dob mého mládí. Dicka Francise miluju, protože píše o koních, které miluju také. A myslím si, že nikdo neumí napsat lepší detektivku z dostihového prostředí, než uměl on. Letos jsem si tuto knihu vybrala do čtenářské výzvy, tématu - Kniha, kterou do češtiny přeložila žena. Paní Moserová byla "dvorní překladatelkou" Francisových knih a myslím, že svým uměním se mu směle vyrovná. Série se Sidem Halleym patří k mým oblíbeným.


Dnešním dnem jsem skončila putování s Láďou Ziburou po zemích českých a zároveň tím i svoje v letošní Čtenářské výzvě. Bylo to takové skoro i symbolické. Dozvěděla jsem se o spoustě zajímavých míst, ale více mě zaujaly příběhy a lidé, které Ladislav potkal. Musím uznat, že se s ním cestuje jedna báseň.


Na začátku jsem si říkala, co jsem si to zase vybrala za knihu, ale pak mě docela vzala za srdce. Olive byla milá a citlivá a Adam byl prostě rytíř. I to studentské prostředí mi sedlo, ač už dávno studentem nejsem. Bylo to takové předvánoční pohlazení.


Mám ráda příběhy o knihách, knihkupectvích, spisovatelích a všem kolem knižního světa. Tento příběh byl spíš odpočinkový, s vánocemi zas až tak společného neměl, pouze se odehrával o vánocích. Četla jsem ho nahlas mojí mámě. Je to taková kniha plná emocí a vztahů. Docela se nám ale líbil.


Zase jednou jsem se s chutí zatoulala do mého nejoblíbenějšího světa - Tolkienova světa. Je mi moc líto, že se pan Tolkien nedožil více let, během kterých by tato svá nedokončená díla jistě zpracoval. Tisíceré díky však patří i jeho synovi, bez něho bychom si nic z těchto dalších nádherných knih nepřečetli. A co mě v této knize vzalo nejvíc za srdce, byly verše a hlavně jejich český překlad, smekám klobouk a klaním se až k zemi.
