ippokorny
komentáře u knih

Taková jednoduchá otázka, proč zasypaní brzy zjistili, že mají málo pytlů mouky?
Knihy je přístupná v licenci DNNT v digitální knihovně NKP.

Knihy svým stylem trochu připomíná Dickensovu Vánoční koledu.

Před nějakou dobou začalo být "moderní" téma války a dětí, viz třeba film Nabarvené práče. Nebo téma Sudet. Tato kniha by po menším přepracování určitě zapadla do současného literárního trendu. A větu "Da ist ja eine junge Jüdin…" si pamatuji pořád.

Kniha vypadá jako obyčejné pohádky, ale její název a ilustrace Fedora Klimáčka z ní dělají zvláštní knihu.
Kniha obsahuje hlavní pohádku
== Slovana ==
a k patří 4 pohádky
-- Zvon Slobody
-- Železný prsteň
-- V zakliatom zámku
-- Tri zakliate krajiny


Pokud vás zajímají mezirasová manželství v USA a tradiční dlouhé popisy ženských autorů kolem sexu, je to kniha pro vás. Pro mě tedy ne.

V knize je řada „vědeckých“ teorii (věda uznává teorie jen od vědců s tituly, proto ty uvozovky), tak si říkám, kdy nějaký vědec „vykrade“ autora a podá jeho teorie z knihy jako nový vědecký objev. Tyto autorovy teorie jsou, na rozdíl od vědeckých, pochopitelné, viz třeba: „Proton, který pronikne do oblasti, jejíž geometrii neformuje gravitační pole, přestává být protonem, jaký jsme znali, neboť část své původní hmotnosti svlékne jako košili a při návratu opět získá zpět.“
(Mám pocit, že warpový motor se také nejprve objevil v Star Trek a teprve pak se na jeho teorii „vrhli“ vědci a začali o něm psát vědecké práce).
Autor do knihy teorie přidal, aby objasnil, jak a proč jeho hrdinové létají vesmírem, hyperprostorem. Asi to s teorií trochu „přehnal“, mohlo jí být méně, ale místo aby si čtenář pokládat otázky, zda je to možné, má již připravené srozumitelné odpovědi. Ano, je to možné.

Kdyby mi někdo řekl, že jde o překlad Lovercrafta, tak bych tomu uvěřil. Povídky navíc nejsou tak „ukecané“ popisy okolí, jako to je u Lovercrafta, ale krásně „akční“. Trochu v nich vidím i styl
Jaroslava Zýky. Po delší době jde o povídky, kde se dá při čtení opravdu bát, knihy je plná různých nápadů.

Z knihy se valí mnoho údajů a ověřování by bylo na delší dobu.
A těch chyb tisku tam mohlo být méně, skoro to ruší při četní.

Adam z Dobronína jede vyšetřovat pouze s manželkou. Je to nudné jako jet s manželkou na dovolenou.
E-booky jsou v knihovnách mnohem dříve, než papírové knihy v prodeji.


Kvalita tisku pokračováních románu v novinách je velmi nízká, některé části nejsou čitelné. V pokračováních jsou chyby tisku a občas i nelogické věty.


Román vycházel na pokračování v novinách Moravská orlice ve velmi špatné kvalitě tisku. Navíc nebylo otištěno pokračování, kde byl konec 13. kapitoly a začínala 14. kapitola. V chybějícím pokračování šlo o jednu z klíčových částí románu, která se dá podle dalšího děje domyslet.


ROMÁN vycházel na pokračování, ale texty 3.-4. + 15.-16. pokračování nenavazují. Vydavatel vydával další noviny, je možné, že navazující-chybějící text otiskl v jiných novinách. Sedm pokračování je navíc číslováno duplicitně. V NKP (NDK) chybí noviny s 56. pokračováním. Kniha se dá číst i v tomto stavu.


(SPOILER) Když se podíváme na příběh z jiného hlediska:
Jak dopadlo šetření četnictva o příčině požáru hospody, které muselo proběhnout? Shořela celá hospoda s vybavením a okolními přístavky. Škoda vzniklá požárem byla mnohonásobně vyšší, než škody vzniklé drobnými krádežemi zloděje Nyklíčka.
Požár způsobila pětiletá Nyklíčkova dcera v době, kdy byl její otec na zlodějně na zámečku a dceru nikdo nehlídal. U soudu bylo určitě zatajeno, kde v té době její otec byl. Jak asi rozhodl soud o viníkovi požáru, kdo za pětiletou dceru odpovídal? Jednoznačně otec. Kdo tedy měl uhradit škodu majiteli nemovitosti? Jednoznačně zloděj Nyklíček.
Správce zámečku Zachariáš se následně ustrnul nad zlodějským recidivistou (kradl opakovaně) Nyklíčkem a zaměstnal ho na zámečku, který se zloděj Nyklíček předtím pokusil vykrást. Majiteli zámečku o minulosti Nyklíčka děd Zachariáš asi nic neřekl.

Že by nějaký Váňa z Ruska něco vymyslel, je asi utopie. Ne že by na to neměl IQ, ale asi by ho po prvním dopise Einsteinovy popravili za špionáž, nebo po prvním odmítnutí nadřízenému předat mu svou práci by šel do vězení. Kniha není pro slabé povahy, popisuje tehdejší hnus života v Rusku, udávání, popravy, vraždění. Kniha naznačuje, že kdo chce normálně žít, chce bádat, chce být lékařem, musí z Ruska odejít, tehdy i dnes.

(SPOILER) Jako komentář uvádím krátký obsah.
Sourozenci Katka a Petřík bydlí ve starém domě s maminkou a babičkou. V domě bydlí ještě pan Šebestián. Dům se má zbourat a na jeho místě se má postavit nový velký panelák, všichni se musí stěhovat do nového paneláku kousek od domu. Ale v domě bydlí ještě někdo další. První se stěhuje Růžová Amálie z obrazu, uspořádá ples na rozloučenou a děti jí otevřou bránu u domu, za ní se objeví zámek, co kterého Amálie odjede kočárem. Vodník z fontánky odejde bránou do rybníka, co se objeví za bránou. Pak se stěhují sourozenci a pan Šebestián. Bránou odchází lvi, co stáli u schodiště. Odchází domovní ozvěna do lesa. Odplazí se drak z besídky v zahradě. Odchází 3 vrby, tři čarodějnice. Tři trpaslíci z pařezu odchází ke Sněhurce. A nakonec odlétá domovní duch komínem. A starý dům je zbourán.

Mysle jsem si, že jsem jediný, komu se nedá kniha číst, ale jak čtu v komentářích dále, je to asi problém obecný. Kniha je určitě zajímavá, téma je určitě zajímavé, ale musel jsem jí odložit pro nemožnost pochopení čteného textu. Možná by pochopitelnosti částečně pomohla jiná sazba.

Komicky působí, když autor popisuje, jak obyvatelé atomových mocností, Sovětského svazu a Pákistánu, bojují proti atomovým zbraním.

Kniha se velmi dobře čte a nenásilně vám předává myšlenku, že jsou lepší věci, než peníze.

Překvapilo mě, že takovou dezinformační knihu někdo v Česku vydal. Je to typická dezinformace ve stylu, vezme se něco pravdivého (byla 2. světová válka) a na to se nabalí dezinformace (cituji nesmysl ze zadní strany knihy: "většina Američanů je přesvědčena, že právě Spojené státy rozhodující měrou přispěly k porážce nacistického Německa").
Informace nebyla podložena žádným průzkumem "většiny Američanů" a česky bychom řekli: "někdo si to vycucal z prstu", odborně: "někdo vypustil dezinformaci" či přímo "vypustil fake news". Můžeme obdobně nesmyslně tvrdit se stejnou informační hodnotou = 0: "většina slovenských mladých novinářů je přesvědčena, že Slovensko svým povstáním přispělo rozhodující měrou k porážce nacistického Německa".

Knihu jsem četl několikrát. Kouzelné vyprávění, občas naivita autora z pohledu z dnešní doby, kdy máme mnohem více informací a kdy bylo možné (do pandemie komunistického čínského viru) sednout na letadlo a všechna místa navštívit. Zkusil někdo vzít knihu a putovat v stopách autora? Ale kdo by dokázal se tak naučit arabsky jako autor? A co pochvalná zmínka o firmě Hochtief, působící dodnes i v Česku, dokázal by dnes někdo to, co tehdy dokázala Hochtief?