Veža lastovičky
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462600/bmid_veza-lastovicky-W7z-462600.jpg
5
4040
4040
Svet požiera neľútostná vojna. Za okenicami chalupy obrastenej machom však popolavovlasé dievča rozpráva svoj príbeh. Pri svetle sviečok šepká o kľukatej ceste bojovníčky, o ohrdnutej sirote a zlomenom srdci. Škaredá jazva na jej tvári nepristane k zeleným očiam dieťaťa. Cirila nedokáže zaklínačovi Geraltovi a Yennefer odpustiť, že ju nechali napospas temným silám. No ona prinúti svojich nepriateľov striasť sa strachom. O jej osude nebude rozhodovať nik iný. Andrzej Sapkowski, držiteľ ceny World Fantasy Award za celoživotný prínos, vytvoril svojimi poviedkami o tajomnom zaklínačovi celosvetový fenomén, ktorý okrem knižných pultov a herných konzol dobyl aj televízne obrazovky fanúšikov po celom svete. Veža lastovičky je štvrtým dielom fenomenálnej románovej ságy o zaklínačovi Geraltovi z Rivie a princeznej Ciri.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , LindeniOriginální název:
Wieża Jaskółki, 1997
více info...
Přidat komentář
Chaotické vyprávění, desítky postav ve kterých máte akorát guláš, spousty nudných dějových linek... Skákání v prostoru a čase je zmatečné, vyprávění z různých pohledů v minulosti/budoucnosti nebo kde, to je chaos.
Tenhle díl jsem zhltla jako malinu.
Baví mne všechny ty odbočky, které ten svět prohlubují. Hold, dědek umí nejen chrchlat, ale i psát.
Všechny dějové linky, obzvlášť ta se lvíčetem - se Ciri, si mne získávají čím dál tím víc. Z příběhu o Geraltovi se stává příběh o ní a vůbec mi to nevadí. Dokonce si libuju v napojení na Artušovský mýtus.
Pecka. Příběh se dále větví a skáče z místa na místo a i z času do času. Finále u jezera je perfektní, těším se na finále. Jen se v té záplavě děje trochu ztrácel Geralt...
Příběh o Ciri se mi líbí naprosto se vsím všudy. Konečně jsem do toho začtená a příběh má skvělé tempo. Vlastně mi ani nevadí, že jsou všechny postavy upozaděny. Jsem naprosto spokojená a zvědavá jak to celé dopadne.
Jsem fanynkou Zaklínače, ale trvalo mi delší dobu přelouskat konečně celou ságu, neboť jsem se v minulosti zarazila u třetího dílu románové pentalogie. Věž vlaštovky mi přišla trochu jako klid před bouří finálního dílu, ale stále se v ní něco děje, akorát mě mrzelo, že Geralt neměl tolik prostoru jako Ciri. Sice jsem si je oblíbila oba, ale větší vyváženost by se mi líbila ještě víc. To je však jen drobná výtka, Sapkowski psát umí a Věž vlaštovky je stejně drsně zábavné a zároveň inteligentní dílo jako předchozí romány. I když mým favoritem z této série i nadále zůstává Krev elfů.
Geralt je prostě klasika, která mě baví neskutečně... nádherně propracovaný svět, temný zasmušilý hrdina co vlastně hrdina být vůbec nechce, nádherná čarodějka a osel s harfou :D
V jedné části vypráví Ciri svůj příběh starému poustevníkovi a je to akční, napínavé, tvrdé. Ve druhé Marigold píše svou kroniku putování party okolo Zaklínače a je to příjemné, napínavé ba místy i veselé. Další část je tradičně politická a ta opět nabízí intriky, lži, stovky jmen a malinko nudy. Asi to tak musí být. Zaklínač je stále jak praví druid "napraktikující", ale ničemu to moc nevadí. Závěr vše propojí, jede se na plný plyn... těším se na poslední díl. Jo a ještě něco: "Neuč dědka, jak má chrchlat!".
Má pozornost už uvadá. Bohužel z toho začínám mít pocit nastavované kaše. Zajímavá je přítomnost druidů. Jinak je to furt to samé, děj se vlastně nikam neposune. Vzpomínám na sevřené povídky, které genialně variovaly známé pohádky, báje a legendy. Ságu samozřejmě dokončím. Už teď mi je ale jasné, že se ze mě fanoušek nestane. Doporučovat budu jen původní povídky. Chápu ale, co na tom ostatní baví.
Tento díl mě bavil. Ciri má hodně prostoru, Geralt bohužel málo, což je jediná kaňka, a hodně hustý záporák, který se zaryje do paměti.
Ale joo. Sice mě moc nezajímal přesný původ Ciri. Tuhle část jsem přetrpěl, jinak si myslím další solidní pokračování.
Nebojte se nahlédnout škvírou v okenici do světnice. Čeká tam úžasný svět plný lidských monster a zaklínačů kteří je bijí!
Čtivé, propletené, záhadné.
Tak předchozí díl stále vede. Abych pravdu řekla, tak mám nejraději pasáže, které se týkají Geralta a jeho družiny. Pořád jsem se nějak nenaučila mít ráda Ciri. Pořád v ní mám jen rozmazlenýho parchanta, který ještě víc zvlčil po setkání s Potkany. Je mi jasné, že se příběh motá hlavně kolem ní, ale já si z ní na zadek nesedám a ani nebudu.
Možná i kvůli nelibosti vůči Ciri se mi více líbily povídkové knížky. Tam byl Geralt prostě jen zaklínač, který za pár drobnejch pobíjí příšery a postupně se setkává se zajímavými lidmi. Ságu určitě dokončím, ale velký fanda ze mě asi nebude. A ač normálně miluji knihy, tak tady u mě zatím vede seriál.
Pokud vás celou dobu zajímaly pikantnosti o Ciri (od jejího původu, přes rozbor DNA starší krve až po její lesbické pletky v dějové lince předchozí knihy), tady se vše dozvíte. Na rozdíl od Geralta. V tomto díle je o něm napsáno žalostně málo. A to asi jen proto, aby se na něj nezapomnělo. Na co ale rozhodně nezapomenu, tak na Bonharta. Na obálce by mělo být upozornění: Děj obsahuje nechutně krutého kanála a čtení pasáží s ním může vážně poškodit vaši pohodu.
Pro mě velké překvapení po předchozím díle, kde jsem se musel do čtení nutit. Věž vlaštovky po většinu čase bavila, nabízela napětí, rozlišné charaktery a zajímavý děj.
Jedna hvězdička šla dolů za pasáže, které mi přišly, že v knize měly za úkol jen natahovat děj a také za závěr, který naopak působil uspěchaně, jako kdyby se autor už už těšil, jak to uzavře.
Kdepak, s touhle sérií je to jako na houpačce. U minulého dílu jsem si říkala, že se to snad konečně zlomilo a začnu toho Zaklínače milovat, ale Věž vlaštovky mě zase nebavila. Ach jo. A tohle byl tentokrát opravdu jeden z nejslabších dílů celé série.
Já se nemůžu zbavit dojmu, že se autor nedokáže vymanit z té povídkové formy. V jednotlivých kapitolách se hodně skáče z místa na místo, v čase i od jedné postavy ke druhé a od druhé ke třetí. Je neskutečně těžké se v příběhu zorientovat a když mi tam autor pak hodí ještě i kapitolu o historii nějaké země, o které ani nevím, jak do příběhu zapadá, tak jsem úplně v háji. Navíc se tady v té knize prakticky nic nestalo. Bylo to zase samé povídání a politika a akce nikde. Opět to zachraňoval jen vynikající Martin Finger.
Všechny knihy ságy mají tendenci být lepší a lepší, a tady už si nemůžu odpustit plné hodnocení. Vždycky mě tyto knihy nejvíc bavily, když jsme sledovali Geralta, tady mě bavilo všechno. Ciri má konečně akčnější, urgentnější linku a její převyprávění jejích událostí v době páté knihy je skvělé. Jsme už teď dostatečně hluboko v obecné politice, že mi vlastně vůbec nevadí dlouhé dialogy o válce a ekonomice nebo náhodný delší popis historie lokací nebo rodů. A to co dostaneme Z Geraltovy linky jako pokračování knihy minulé je samozřejmě bomba. A vše je pěkně připraveno pro (doufám) skvělé finále.
9/10. Čtvrtý román. Ciri kráčí vstříc své sudbě, zatímco Geralt jí hledá ve válkou zničeném Kontinentu.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2000 | Meč osudu |
| 2015 | Bouřková sezóna |
Značně rozvětvené vyprávění a už se vše trochu víc zamotává a komplikuje, ale je to nezbytná součást božského loru :)