Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek

Sudetský dům série
1. díl >
Jaro - léto 1945. Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Svým žoviálním a podlézavým způsobem nabízí rodině krásný sudetský dům. Dům Smolíkovy okamžitě nadchne, má jen jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun. Všichni se tak musejí načas naučit žít ve společné domácnosti. Jedni, kteří jsou zde novými pány, ale musejí trpět staré obyvatele domu. A druzí, kteří zde žili celý život, ale teď jsou tu vlastně cizí. A v pozadí toho všeho se objevují staré křivdy a rány, které způsobila válka...... celý text
Přidat komentář


Byla to špatná a smutná doba a objektivně popsat pocity a osudy Čechů i Němců se zde podařilo. Již se těším na pokračování.


Smutný příběh smutné doby ve smutném okraji naší země. Dva národy, které žili a mohli dále žít spokojeně spolu, doplatily na fanatismus "vůdců" a svoji naivitu.


Velmi čtivý byť místy velmi mrazivý příběh o osudech několika rodin z pohraničí, se kterými měl komunistický režim zcela jiné plány...
Celý příběh se točí kolem několika rodin, ale vše je velmi příjemně propleteno a čtenář se tak neztrácí, naopak vidí situaci a příběh hned z několika úhlů pohledu. Občas je to náročné čtení, když si člověk představí, že tohle byla skutečnost. Vřele doporučuji čtenářům, kteří se zajímají o novodobé historické události.

@Prašivá: Kde jste došla k tomu, že Sudetský dům je etalon současné historické prózy? Možná jste měla sáhnout spíše po Šikmém kostelu? Sudetský dům je velmi čtivá, výborně napsaná kniha se strhujícím příběhem. Celá trilogie dává čtenáři vhled do vztahů mezi sudetskými Čechy a Němci. A také v plném světle poukazuje na komunismus v Československu - na rakovinu lidské společnosti. Za všechny tři knihy jsem autorovi vděčný.


Jestli tohle je etalon současné historické prózy, tak už opravdu nevím. Ploché, jazyk nenápaditý, ty zápletky by snad lépe vymyslela AI. Chjo...


Moc zajímavě napsaná kniha. Z obou pohledů. Těším se až si přečtu druhý díl, ale musím si dát pauzu, protože mi těch lidi bylo vážně líto. Knihu doporučuji, je zajímavá, krásně se četla.


Četla jsem hodně knih o 2. světové válce, ale nevzpomínám si na knihu, kde by autor tak výstižně zachytil roky po válce. Euforie z konce války , nástup komunismu, osídlování pohraničí.
Příběh je tak uvěřitelně napsaný až je to neuvěřitelné.
O to víc, že autor je tak mladý.


Co k tomu dodat – tohle je jedna z těch knih, které vás okamžitě vcucnou a nepustí, dokud neobrátíte poslední stránku. Atmosféra poválečného pohraničí je vykreslená syrově, bez příkras, ale s obrovskou mírou porozumění a lidskosti. Postavy jsou živé, žádné karikatury, žádné černobílé vidění – jen bolest, chaos a snaha přežít. Styl psaní je strhující a přirozený, čtenář má pocit, že se dívá přímo do oken onoho "sudetského domu". Druhý díl už mám připravený a těším se, až v příběhu budu pokračovat.


Skončila druhá světová válka. Hitler je mrtev a lidé se radují, že bude zase lépe. Pro německé obyvatele v pohraničí to ale neplatí. Žili zde roky, spokojeně a klidně. Ani oni s válkou nesouhlasili a nemůžou za to, že jsou Němci. To však nikoho nezajímá a tak se do obce Glasendorf pomalu stěhují čeští obyvatelé a ti němečtí čekají na odsun. Celé obci velí despotický a krutý správce Tomeček, který si nepřeje nic jiného než všechny Němce nejlépe postřílet. Je mu úplně jedno, že jsou to slušní a pracovití lidé. Smolíkovi, česká rodina, která se má nastěhovat do domu, kde dosud žijí Němci se tak ocitá v nepříjemné situaci. Jak mají vycházet s rodinou, kterou svým příchodem odsunuli z jejich dosavadního domova? Jak se mají vyrovnat s tím, že obývají jejich dům, kdežto německá rodina musí žít v nuzných podmínkách na půdě? V obci se tak společně snaží žít Němci a Češi, ale žití je to náročné, protože na povrch se dostávají křivdy a rány, které způsobila válka.
Tohle bylo tak nádherný čtení! Já si příběh užívala od prvního do posledního písmenka. Autorův styl mi sednul a já chtěla jen číst a číst. Osudy obou rodin, vlastně všech v Glasendorfu jsou zajímavé a skvěle zpracované. O odsunu německých obyvatel jsem asi nic podobného nečetla. Hlavně se mi líbilo, že autor nepsal jen z jednoho úhlu pohledu, ale skvěle vylíčil jak německé, tak české obyvatele. Jejich pocity, jejich strach, ale i smysl pro poctivost a zodpovědnost. Čtenář se velice snadno vžije do jednotlivých postav. Navíc si myslím, že má kniha veliký přesah i do dnešní doby. Lidé jsou totiž neponaučitelní...
Všem tuto knihu doporučuji, protože na události z dob minulých nesmíme nikdy zapomenout. Toto byl první díl trilogie, která by měla být zakončena rokem 1968 a já se moc těším, jaké osudy si autor pro postavy z knihy připravil.


Tak to bylo moc příjemné čtení. Takové opravdové, tak, jak to doba dala.Moc pěkně napsaná kniha a já se těším na další díly.


Vina, trest, pohraničí. Ta etapa dějin, o které už toho bylo napsáno bezpočet. Autor píše jasně, krátce, bez hlubší psychologie postav, přesto působivě. Přečetla jsem jedním dechem za dva dny.


Kniha se dobře čte, ale je pojatá dost tendenčně. Opravdu je to především fikce. Když to srovnám třeba s knihou Zdivočela země od pana Stránskeho, je to nebe a dudy.

O knize mi řekla moje maminka. Že prý o té knize slyšela že je krásná tak prej že když hodně čtu jestli o ní nevím. Nevěděla jsem, byla jsem zvědavá a také jsem chtěla potěšit maminku tak jsem si chtěla knihu půjčit v knihovně. Měli 75 kusů a všechny měli doma jiní čtenáři. To mně zaujalo a knihu jsem pořídila v Knihobotu. A naprosto mně dostala. Samozřejmě že jsem si koupila další díl a další. A na konci oplakala. Moc krásné čtení, rozhodně doporučuji.


Poslechnuto jako audiokniha.
Skvělá kniha!
Ráda čtu o těžkých životních osudech na pozadí dějin 20. století.
Knížka krásně ukazuje, že nic není černobíle. Mnozí hrdinové si to v průběhu děje uvědomí a my s nimi.
Nejvýmluvnější recenzí budiž to, že jsem plynule navázala poslechem druhého dílu. Zásluhu na tom má určitě i Kamila Janovičová. Skvělý přednes! Změny hlasů a přízvuků


Teda pane Javůrku, to se vám tak povedlo! Měla jsem přečteno za 3 večery.
Špičkově vygradovaný závěr, který nutí poohlédnout se po dalším dílu.
Moc pěkně napsáno, děkuji! Čtenářům vřele doporučuji.


Kolektivní vina - má to tak být nebo nemá to tak být. Každopádně téma této knihy je těžké, smutné a velmi poučné.


Dobře napsaný příběh z tvrdé doby. Od autora jsem četla již několik knih a zatím všechny se mi líbily.


Ze začátku se mi do čtení moc nechtělo, přece jenom je to smutné téma a na to jsem zrovna neměla náladu. Překonala jsem se a nelituji. Válka byla hrozná a nejvíce dopadla na obyčejné lidi, čekala jsem trochu světla na konci tunelu, ale asi se ho nedočkáme ani v dalších dílech. Co mi teda vadilo, to jsou ty hrubky v textu. To dnes už nikdo neumí správně použít měkké a tvrdé i ve skloňování příjmení? Ale hrubky jsou skoro ve všech knihách, ale tady mi je zrak přímo přitahoval:((
Štítky knihy
komunismus vesnice Sudety poválečná doba odsun, vysídlení Němců boj za svobodu historie měst, obcí a regionů vztahy mezi národnostmi komunistický režim historické romány komunistická propagandaAutorovy další knížky
2022 | ![]() |
2021 | ![]() |
2021 | ![]() |
2023 | ![]() |
2024 | ![]() |
Sudetský dům jsem měla ke čtení vyhlédnutý již delší dobu, ale dostala jsem se k němu až teď. První díl byl pro mě složitý čist - ne jazykem, ale emočně. Předtím jsem přečetla spoustu knih o holokaustu a vnímám v ději paralelu. Jak se uvádí - kolektivní vina, to je to, oč tu běží. Jdu pokračovat ve čtení dalšího dílu.