Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec , Marek Dvořák
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522247/bmid_marek-dvorak-mezi-nebem-a-pacientem-658c43ba648a3.png
5
1577
1577
Při jeho práci jde o vteřiny. Během nich se musí rozhodnout, vytěsnit emoce a často si i sáhnout na dno. Lékař letecké záchranky Marek Dvořák takové situace zažívá denně a teď i vás vezme do světa, o kterém snil už jako malý kluk. Jak vypadá práce doktora ve vrtulníku? Na které vzlety nikdy nezapomene? Kdy měl při zásahu strach a co už by ve službě nechtěl zažít? Je to vyprávění, při kterém se občas tají dech. Chvílemi je dojemné a jindy vás naopak rozesměje. Taky vás naučí, že při první pomoci se není čeho bát, a možná i přiměje víc přemýšlet nad tím, co v životě děláte. Dvořák je mezi českými doktory svéráz. A to nejen kvůli mnoha tetováním, která má po těle. Pro kontroverzní názor nejde daleko, má osobitý smysl pro humor, ale zároveň je na každé jeho větě znát, jak moc medicínou žije. Když vypráví o pacientce, která ho po několika měsících od těžkého úrazu překvapila návštěvou a u které si myslel, že nemohla přežít, dojde i na slzy.... celý text
Přidat komentář
Vynikající. Přesné otázky, výstižné a srozumitelné odpovědi. Zajímavé, zábavné i poučné. Knížka se prostě nedá odložit. Říkáte si, dám si ještě jednu otázku + odpověď... a najednou jste na konci knihy.
Velmi zajímavé čtení, ve kterém se dozvíte spoustu informací o fungování záchranky. Ať už pozemní nebo letecké.
Dr. Dvořák je profesionál na svém místě, ale je také člověkem jako my všichni. Půl hvězdičky ubírám za znevažování názorů jiných lékařů z oboru akutní medicíny. Někdo má trochu jiné zkušenosti z poskytování první pomoci a kvůli tomu je hned zesměšněn? No ale budiž. Stále platí, že si tohoto lékaře nesmírně vážím a smekám před jeho schopností " vypnout" emoce při zásahu. Protože jen takový člověk je vám v krizové situaci co platný!
Dá vám kniha vhled do světa záchranky? Ano, dá. Je to zajímavé čtení? Ano, je. Pan Dvořák na mě v jeden moment vyskakoval úplně všude a různých sockách, až mi to nebylo úplně sympatické. Chtěla jsem mu však dát šanci pomocí této knihy, protože knižní rozhovory od pana Moravce bývají poutavé a čtivé. To platí i u této knihy, ale pan Dvořák mi na mnoha stránkách prostě nesedl. Nerozporuji, že je určitě člověk na svém místě, ale nevím, jestli bych ho chtěla potkat. Místy jsem si říkala, že by mě spíš zajímali lidi, o kterých se decentně zmíní (operátorka na lince, kolega pilot vrtulníku, potěšila mě zmínka o profesoru Zámečníkovi, jeho přednášky veřejnosti jsou skvělé). Zajímavá publikace to však je, stojí za ten čas, ale není to moje TOP od pana Moravce.
Knihu jsme dostali jako vánoční dárek v práci, poté, co u nás Marek Dvořák s kolegyní vedl kurz první pomoci. Byli super! Oba dva. (Odbočka: Dozvěděla jsem se spoustu věcí, vyzkoušela, jaká je to vážně fuška provádět X minut masáž srdce, nebo že při krvácení musíte něco nacpat přímo do rány, jakože fakt dovnitř a máte na to tak 15 vteřin…).
Knihu jsem ráno vzala a odpoledne dočetla. Nemohla jsem odložit. Skláním se před Markovou profesionalitou, před jeho nadšením, jeho pokorou a skromností. Víc takových lidí nejen v lékařském oboru.
Nemohu než vřele doporučit!
Tak tohle mě bavilo moc. Marka Dvořáka sleduji i na IG a velice si ho vážím za jeho práci, optimismus a nadhled. Je velmi přirozený a na nic si nehraje. Což kniha i potvrzuje. Tyto rozhovory od pana Moravce mě chytly a chystám se postupně asi na většinu jeho knih. Tuhle jsem dala skoro jedním dechem.
Moje druhé knižní setkání s panem Moravcem a já znovu mohu napsat jen slova chvály. Po policistovi se mi dostal do ruky rozhovor s lékařem Markem Dvořákem a bylo to pro mě velmi emotivní čtení.
Všechny ty příběhy, které se zdají neuvěřitelné vás místy chytí za srdce, že je jednoduše už nedostanete z hlavy. Mnozí pacienti žijí díky náhodě, ale plno z nich může děkovat právě záchranářům, kteří udělali vše pro to, aby je udrželi naživu.
Marka Dvořáka znám i díky instagramu, takže ani zde nechybí jeho pověstný humor a nadhled. Na druhou stranu oceňuji, že s námi jedná na rovinu a přiznal některé věci, které by asi každý nahlas úplně neříkal.
Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla, protože měla všechno, co jsem v danou chvíli potřebovala. Dokázala mě rozesmát, rozplakat, ale donutila mě se i nad plno věcmi zamyslet. A jako bonus se čtenář dozvěděl užitečné rady, jak se v určitých situacích zachovat. Knihu určitě doporučuji i ostatním a moc se těším na další osobnosti, se kterými pan Moravec udělal rozhovor.
Skvělá kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout. Doporučuji každému, kdo se alespoň trochu zajímá o zdravotnictví / záchranářství, aby si ji přečetl.
Naprosto neuveritelne! Odkladala jsem jen abych se nadechla, rozehnala slzy nebo nekomu hned nahlas rekla "JAKO ON...!"
Prectete si to.
Ale vazne!
Tohle bude hodně krátké, ale tohle bylo skvělé. Spousta zajímavým příběhů a také zajímavých a důležitých informací nejen z pohledu první pomoci. Několikrát jsem neudržela slzy, jindy jsem se od srdce zasmála. Navíc perfektně načtené Martinem Stránským, tady nemám co vytknout.
Hodnocení 5*/5*
Parádní knizni rozhovor se zajímavým a unikátním člověkem. A neodolatelný pohled pod policku atraktivní a tajemstvím zahalené profese.
Úžasné počteníčko do dvou do rána:) Profesionální práce pana Moravce, vtipné, pravdivé a upřímné odpovědi pana Dvořáka. Mohu jen doporučit.
Chvílemi jsem měla husí kůži. Chvílemi jsem si říkala, jak je něco takového možné? Neuvěřitelné. Tato kniha byla na mém wishlistu už delší dobu a jsem ráda, že jsem se do ní konečně pustila.
Doporučuji. Obzvláště pokud chcete zjistit nové informace.
Jestli existuje nějaká kniha, kterou by měli číst všichni, pak je to určitě tato. Marek Dvořák je jistě skvělý lékař a záchranář, ale kromě toho má obrovský dar v umění předat důležité informace z oblasti první pomoci veřejnosti díky svým sociálním sítím a kurzům. Je vtipný, upřímný, no zkrátka srdcař. V této knize Vám prostřednictvím opět velmi trefných a důležitých otázek Martina Moravce, které by Vás samotné třeba ani nenapadly, přiblíží nejen práci záchranáře jako takovou, ale dostanete také úplně nejzákladnějsí minikurz první pomoci. Jakože fakt jednodušeji a zábavněji už se ty základy nikde jinde nedozvíte, ačkoli absolvovat Dvořákův plnohodnotný kurz je bezesporu nesrovnatelně lepší. Nicméně pořád lepší něco než nic. Když budete vědět aspoň tohle, opravdu hodně Vám to usnadní překonání vlastní nejistoty, až to budete jednou potřebovat. A za záchranu života, třeba i Vašich blízkých, to vždycky stojí.
V téhle knize máte opět možnost nahlédnout také do toho, jak obtížné je se lékařem či záchranářem stát, nebo co obnáší práce na letecké záchrance. Jo, budí to velký respekt, ještě větší než práce pilota. A taky přání, aby byli všichni doktoři takoví jako Marek Dvořák, protože asi každý z nás někdy potkal doktora, kterému měl ve finále chuť místo poděkování a vděčnosti spíš jednu trefit... O to víc si važme těch, kteří dělají svou práci dobře, svědomitě, s úctou, pokorou a nasazením, protože bůh ví, kde bychom bez nich byli.
Nikdy mě moc nebavilo rozhovory číst, ačkoli zrovna ty od Martina Moravce by mě bavily pravděpodobně určitě, každopádně už jsem si tak nějak na tenhle rozhovorový audioformát zvykla a pokaždé se těším na další jeho knihu, kterou si budu poslouchat u vaření. Tentokrát ji máme v podání Martina Stránského, který propůjčil Dvořakovým odpovědím emoce tak skvěle, že jsem měla pocit, jako by skutečně odpovídal on sám, a to včetně pomlk na rozmyšlení odpovědi apod. No prostě perfektní! Moc doporučuju a už se těším na Dolníka!
Naprosto fantastická knížka.
Výborně zpracovaný rozhovor s lékařem ze záchranky a letecké záchranné služby .
Spousta věcí mě překvapila.
Jsem ráda za nové informace.
Další rozhovor z pera Martina Moravce a opět byl naprosto skvělý. Kniha byla rozdělena na několik kapitol, ve kterých jsme se dozvěděli mnoho zajímavých informací o práci na urgentu, u letecké záchranné služby, ale i o tom, jak různí mohou pacienti a jejich přístupy být. Nechyběla ani kapitola o první pomoci a houževnaté cestě Marka Dvořáka za svým snem.
Kniha se četla sama. Byla plná historek z Markova pracovního života, někdy to byly historky veselé, jindy tragické, ale každopádně zajímavé. Rozhodně jsem obdivovala pracovitost a zápal, s jakým se Marek své práci věnuje a co všechno je ochoten jí obětovat. Pokud bych se někdy já nebo mí blízcí ocitli v ohrožení života, rozhodně bych si přála potkat takového lékaře, jakým je Marek. Ačkoli ne vždy musí vše dopadnout dobře, u něj jsem si jistá, že zkusí vše, aby tomu tak bylo.
Ležím doma s ATB a dostala jsem chuť poslechnout si nějakou audioknihu, první, která na mě vyskočila byla Mezi nebem a pacientem, skoro devět hodin, no uvidíme, byla to naprosto úžasná volba, báječný rozhovor, kde se zasmějete, zůstáváte v údivu, nebo vám tečou slzy
Poutavy rozhovor. Jelikoz jsem zdravotnik, tak mi o informace prvni pomoci atd ani neslo, ale zajimala me cesta k povolani a rodinny zivot. Ocekavani kniha splnila. Myslim si, ze pro nezdravotnika je tam hodne uzitecnych rad a postupy jsou jednodusse vysvetleny. Urcite doporucuji precist.
Knihu jsem se chystala číst dlouho, ale nestála mi za rezervační poplatek, tak jsem si počkala až o dr. Dvořáka opadne zájem - což se stalo nyní.
Líbí se mi, že popisuje práci celého týmu, takže člověku je jasné, že to není jen o tom lékaři, ale o několika dalších profesích. Chápu, že kniha vznikla díky popularitě, ale chtělo by to klidně ještě knihu o práci zdravotníků pečujících o transportované pacienty - ono zajistit raněné nebo jinak potřebné pacienty je jedna věc, ale o hodně víc času věnují profesionálové pacientům v nemocnicích, což je ve společnosti tak nějak upozaděno (i proto se hovoří o předčasném odchodu do důchodu u záchranářů a dalších složek IZS a ne u zdravotníků pracujících na ARO apod.). Zmínka o tom, že práce na urgentu (tedy ve špitále) je těžší také stojí za zamyšlění.
Baví mě kazuistiky, práce záchranářů vypadá akčně (aspoň z nějakého procenta, pražští vědí své) a celkově je vyprávění poutavé. Co mi ale vadí je to akcentování výjezdů k dětem - např. "když jde o dítě, tak na to řidič šlápne" nebo "když jde o dítě, tak pilot vzlétne, i když se počasí horší". Moc nechápu, proč by měl život dítěte mít větší cenu než život jeho rodiče, který se o něj stará a jehož dítě potřebuje. Jasně, tohle je jasný příklad, ale přikládat životu některých jedinců vyšší cenu není prostě správně.
Pan Moravec se ptá jako laik. A pro laiky, kteří si s gustem přečtou něco o tématu záchranky je vždy důlěžité, že někdo byl zresuscitován a "hlavně, že neumřel". Málokoho ale napadne, že takový člověk často skončí na OCHRIPu a bylo by pro něj a hlavně pro jeho blízké lepší, kdyby zemřel, protože apalikem nikdo racionální být nechce.
Rovněž mi nepřijde úplně šťastný příklad, že lidé nejsou lhostejní ilustrovaný příkladem člověka, který zavolal RZS, že z balkonu vidí někoho ležet na ulici - zavolal, ale i přes žádost operátorky odmítl jít pomoct (kdyby šel, zjistil by, že jde o kaluž, nikoli o tělo...). Je to takovéto "vy jste za to placeni, vy to udělejte".
A co není ok už vůbec je přiznání, že lékař při výjezdu ke zfetovanému motorkáři, který jel 200 poblíž školky jeho dcery (sic!), hledal analgetika déle než bylo nutné. Neznám zdravotníka, který by nebyl na problematické pacienty někdy naštvaný - myslet si můžu cokoli, ale stále se musím chovat jako profesionál.