Letnice
Miroslav Hlaučo
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531620/bmid_letnice-65c368d902ae6.jpg
4
458
458
Přejít po vodě suchou nohou, lámat kámen hvízdáním, rozmlouvat s anděly a se sochami svatých – to všechno jsou pro obyvatele zapadlého městečka Svatý Jiří naprosto běžné věci. Na začátku 20. století žijí úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba velkých technických zázraků, které nahradí ty jejich tradiční. Do městečka se vrací místní rodák Odysseus, považovaný dosud za mrtvého. Jako zkušený světoběžník pomáhá sousedům připravit se na nastávající převratné změny. Současně soupeří s mladším bratrem Tomášem o přízeň krásné a dočasně němé Julie, kterou Tomáš našel před pár lety polomrtvou v lese. Nebývalé vzrušení přinese také správní kontrola z hlavního města, před níž je třeba některé věci, včetně dosud fungujících zázraků, utajit. Všichni se v roce 1904 těší na skvělé nové století, v němž bude všechno krásné a šťastné i bez kouzel. Vše tak, jak to má být. Román s nápaditě využitými prvky magického realismu odkazuje na velká vyprávění minulosti od Odyssea přes Dona Quijota po Tristrama Shandyho.... celý text
Přidat komentář
V Hlaučově magickém světě je krásné pobýt několik dnů či týdnů. To samé ale nemohu říct o jeho milostných příbězích. Od knihy jsem čekal opravdu hodně, ale popravdě si nejsem jistý střední částí knihy. Začátek je velmi pěkný. Konec, i když k němu mohu mít drobné výhrady, tak vlastně také. Ale ten střed. Popravdě mi nešmakovalo, že postavy, ze starých věků mají naprosto současné mysli, vyjadřování i chování. Mohl to být záměr, ale na mě popravdě moc nefungoval. Hlaučo v tomto případě není Gabo a to knize ubírá.
Rozhodně chci ocenit, že kniha jako objekt je krásně zpracovaná, vytištěná povedeným písmem. Na prvotinu je to velmi nadstandardní práce a vlastně bych doporučil všem se na knihu podívat. Něco knize ale chybí...
Hlásím se ke čtenářům, kteří objevili poklad. Mám ráda tento druh literatury, to přiznávám, ale Letnice patří mezi ty, které mne nejvíc oslovily. Městečko Svatý Jiří si představuju v Bílých Karpatech, protože tam přišla nová doba nejpozději. A smetla všechno, dobré i špatné, komunisté násilím, turisté penězi...
21. století válcuje to předchozí technikou. Kdo seká louku kosou, sází keře a stromy bez představy brzké těžby, netouží létat k moři... je podivín. Ubylo šťastných dětí i dospělých.
A přesto netoužím po návratu století předchozího - s válkami, nacistickými a komunistickými lágry, strachem, bezvýchodností pro člověka se svědomím.
Žije se nám dobře, možná až příliš. Ale každý z nás může pracovat na tom, aby měl dobré vztahy, sázet keře pro ptáky, nebo květiny pro motýly. Můžeme vypnout počítač a jít se navečer projít. Jako letnice se označuje Seslání Ducha Svatého. A letnice potřebujeme. Ve vší technice a dostatku ubylo potravy pro duši. Proto potřebujeme i Letnice.
Mě kniha nadchla, všem přátelům ji doporučuji.
Pohádka pro dospělé, ke které se budu ráda vracet.
Velmi mě okouzlily prvky magického realismu, zejména pak vesnička Svatého Jiří, kterou jsem s těžkým srdcem opouštěla.
Mile kouzelná kniha.
Taková pohádka s jemným dotykem Pratchetta.
Kniha, u které smutné a unavené srdce od všedních starostí zaplesá, a mozek nemusí s ničím bojovat, jen se kochá. Každé slovo totiž v sobě nese lehkost a krásu.
Zamilovala jsem si zapadlou obec Sv. Jiří a její všudypřítomnou magii.
A navíc mě i moc bavila finální část s Rechnitzem. Člověk se zde může i upřímně pousmát nad vzniklými situacemi, které tohoto "nebohého" člověka provází při návštěvě již zmíněného městečka. A že jsem se zaculila častokrát!
Celkově hodnotím tuto knihu jako hodně povedenou na to, že je to prvotina autora. Přestože byl hlavní děj jednoduchý a tak nějak předvídatelný, dávám plný počet hvězdiček, i když s lehce odřenýma ušima...
Můj milý kolego z práce, výtečná práce! Cena Magnesia Litera je určitě zasloužená! :-)
Krásný jazyk, něco neobvyklého, zajímavého. Jen je asi těžké psát konce, ten mě už moc nebavil. Ale jinak určitě zaslouženě cena Magnesia Litera 2025.
Kdo má rád prvky magickýho realismu, tomu srdce zaplesá. Kniha mě chytla hned na začátku, krása! Až mě mrzí, že skončila.
Není to čtení do autobusu, musíte si knihu vychutnat hezky v klidu. Příběhy obyvatel městečka Svatého Jiří vás chytnou a nepustí. Nakonec se člověk i zasměje, když se na scéně objeví Rechnitz von Rechnitz. Ale chápu, že ne každému kniha sedne, to jen nám, co si občas rádi sníme, se to bude líbit.
Se čtením jsem začala proto, že mě kniha zaujala, jakožto nositelka Magnesie Litery, ale dočetla jsem ji z jiného důvodu. Jednoduše se mi magické prostředí Svatého jiří moc líbilo. Škoda, že v životě podobné zázraky nemáme, mnozí mohou zázraky kolem vidět, ale ne podobného charakteru. Líbil se mi popis zvyků tamních lidí. Láska hlavních hrdinů mě nijak neoslovila, ale líbilo se mi vykreslování postav. Trochu jsem se v tom ztrácela, ale měla jsem při čtení dojem, že to zase tak moc nevadí. Hodně se mi líbila myšlenka, že ve vesnici nebyli dva lidé stejného jména, dodávalo to celému příběhu další tajemství a tvořivost. Asi to znovu číst jen tak brzy nebudu, ale nemůžu říct, že by se mi příběh nelíbil.
Moc se mi líbila Angela, tu jsem měla fakt ráda, jinak mi nikdo nebyl tak úplně sympatický. Jáí vím, že potřebovali podpořit celou mylšenku přechodu do nového světa, ale nechápu, proč Odysseus lhal o své „smrti“.
Kniha byla opravdu vítaným vytržením z reality a zpomalením světa.
Vtipné a originální. Nápad se zapadlou vesnicí, kde se běžně dějí zázraky se mi hodně líbil. Bylo tam i jisté napětí, jak to dopadne - jestli šťastně či tragicky, ale uprostřed tomu trochu docházel dech a začlo mi to připadat zdlouhavé. Naštěstí pak se to zase slušně rozjelo.
To bylo velmi rozvláčné a popisné čtení, sem tam vtip, ale jakmile jsem pochopila modus operandi, už mě to moc nebavilo. Poslouchala jsem jako audio a přednes byl hodný nějaké ještě suchopárnější knihy, např. bible. S ohledem k prvotině odřené dvě a půl hvězdy.
Mě magický realismus baví a tady to fungovalo krásně. Zapadlá vesnička, ve které se dějí zázraky, svérázné a veskrze sympatické postavičky obyvatel, humor, který mi sedl... Bylo mi v tom kouzelném světě dobře, že mi nakonec ani nevadilo, že byl celý příběh zakončený takovým pohádkovým happy endem.
S většinovým hodnocením, přijetím a oceňováním knihy nesouzním. Pro mne místy zajímavé jazykové prostředky, ale jinak žánrový a tematický zmatek. Zklamání.
Debut o kterém se v jednu chvíli mluvilo a psalo tak pěkně, až mi zvědavost nedovolila ho přejít bez povšimnutí.
Co začne jako všední a v celku suchopárný milostný trojúhelník, se na pozadí postupně promění v zápas o nezvratný osud, který tady vede celá vesnice. Střed dvou světů, zastaralého, magického, skomírajícího a toho nového, vědeckého, jež má ten starý nahradit.
Autorovi se tady daří čtenáři předložit nápaditě svérázný obraz Svatého Jiří, vesnice plné magického realismu, ve které se přitom nevaří žádný přehnaný ezoguláš, ale naopak, vše zde působí velice ustrojeně a zajímavě.
Lehký humor a groteskní konec románu jen podtrhuje fakt, že Letnice nejsou žádné těžké sociální drama. Je z nich nejvíce cítit autorova radost z vyprávění a to se čtenáři projeví zejména na lehkosti, s jakou tento román přečte.
Letnice vyvolaly v komentářích škálu nebývale rozvášněné argumentace vč. nálepkování, komu že je kniha určena. Tak jsem byla zvědavá.
Magický realismus nemagický realismus - mně se to líbilo moc. Nápad na příběh úplně úžasný, stylizovaná paralela s biblickým příběhem krásná. (Jediná věc, co mi zahranila, byla hororová sklepní scénka s laní, ale to je holt to individuální nastavení). Báječná byla jména a díky nim množství odkazů k literatuře, historii, ekologii, psychologii, mytologii.., - a samozřejmě bibli. A co mě dostalo úplně byl humor; takový, který mě baví, humor, který se vinul celou tou odysseou, lehce poťouchlý, místy nekorektní, místy i trochu černý, ale takový, co duši nepodrápe.
Úpravu pro rozhlas četl Lukáš Hlavica. Dokonale.
Knížka hodná 6ti hvězd, doslova boží příběh. Zatím jsem asi nic podobného nečetl. Oceňuji i hororové a komediální prvky v příběhu.
Příběh se dělí na dva hlavní děje, a to Odysseův a průběh samotné správní kontroly. K tomu ale hlavně prostředí a svět, který mě doslova okouzlil. Poslouchat o plynutí vesničanů, propojení a sladění s přírodou bylo pohádkové a na knize mě nejvíce těšilo.
Už méně se mi líbila dějová linka v druhé části. Příběh si v této části přes změny neudržel to kouzelné plynutí, návaznosti na sebe byly lepeny jako komínek z kostiček a přemíra pohádkovosti tomu pro mě snižovala hodnotu. Což mě opravdu mrzí.
Celkově jsem se s knihou z onoho okouzlení nevratně a pomalu postupně dostávala do smutného dojmu ze šťastného konce, pocitu ztráty a ošizení. To není negace, ale konstatování a vlastní dojmy. Celkově jsem ráda, že jsem si knihu poslechla a nechala se na chvíli vtáhnout do tohoto světa.
Asi první třetinu knihy mi trvalo si zvyknout a přijmout styl. Dobu první republiky mám ráda, ale je mi jasné, že její pravá realita byla asi poněkud drsnější. Takže ji povětšinou vnímám v podobě např.Četníků z Luhačovic. Trošku se při tom zjednodušeném nakašírovaném pohledu ošívám a tohle byl ten případ. Pak jsem ale přistoupila na tu hravou přehlídku nápadů a začala se bavit. Na konci jsem už děj vnímala jako film, úplně jsem viděla ty postavy a s úžasem sledovala gradaci příběhu. Je to skvělý námět na operetu, divadelní či filmovou komedii ve stylu Jiřího Menzela. Dokonce jsem si začala představovat, kdo by mohl hrát pečlivé úředníčka a uviděla třeba Jiřího Maryška, který by tomu dal na konci ty správné grády.
Kniha mě velmi oslovila, považuji příběh za originální, také se mi líbil jazyk, kterým byla napsána. Ale rozumím, že každému se líbit nebude. Je to trochu jako pohádka pro dospělé, což já mám ráda.
Letnice
magický realismus, nádherně vybudovaný příběh a všechna kouzla češtiny.
Nechtěla jsem, aby tenhle příběh skončil, přála jsem si stále běhat po vodě a pozorovat anděly se všemi obyvateli Svatého Jiří…
Do tohoto světa se budu převelice ráda vracet a léčit své bolesti u Marie s prsty měkkými jako mech
Děkuju za jeden z nejkrásnějších čtenářských zážitků mého života!