Když přišli psi
Scarlett Wilková

Mistrovský román z poválečných Beskyd. Některá tajemství by měla zůstat navždy skryta – je lepší nevědět, že hrdinové, kterým jsme vystavěli pomníky, ve skutečnosti mnoha lidem ublížili. Živa, Ludmila, Slávek, Ondráš i Karel mají co tajit. Ale kdo je může soudit, když prožili mládí v době, kdy se obyvatelé Beskyd báli partyzánů stejně jako německých vojáků? A lze rozpoznat dobro od zla, když máte nevratně zjizvenou duši? Hory na Valašsku dodnes skrývají příběhy velkých lásek a nenaplněných snů. Nadešel čas je vyprávět… Scarlett Wilková ve svém historickém románu z prostředí poválečných Beskyd přináší svědectví o tom, že válečná bolest nekončí s posledním výstřelem.... celý text
Přidat komentář


V beskydském lázeňském městečku prožívá Živa konec druhé světové války, němci utíkají, přichází rusové a z hor se objevují hrdinní partyzáni a mezi nimi i její bratr Slávek, ze kterého se ze dne na den stane kovaný komunista, jehož kariéra nabere rychlý postup a začně určovat chod městečka. Ovšem každý v sobě nese nějaké tajemství a každý na každého něco ví ....
Komunisti jsou stejní, jako byli ti němečtí psi. Hladová smečka, která sežere všechno, k čemu přijde. Všechno si přivlastní.
Skvělý román Scarlett Wilkové o životě na malém městě, viděný očima několika osob, příběh o lidech s běžnými starostmi všedního dne, závisti, prospěchářství, lásce, zradě a hlavně tajemství, které každý v sobě skrývá. Výborně zpracované partyzánské téma, kdy autorka se nebála ukázat i druhou tvář partyzánského hnutí, chování komunistů v padesátých letech, ale i život v beskydských horách, kdy za nacistů ale ani za komunistů si nikdo nemohl být jistý svým životem. Kniha se čte jedním dechem a spletitý příběh na závěr do sebe naprosto zapadne a vše se krásně spojí.


Moc pěkný příběh, který bych ráda viděla i zfilmovaný. Dokonce i závěr byl výborný, vše do sebe zapadlo, tak jak mělo. Moc ráda si přečtu od autorky další knihu, tahle byla má první a určitě ne poslední.


Moje třetí kniha od této spisovatelky a už jsem se zařadil v knihovně do pořadníku na její zatím poslední vydanou knihu Vekslačka.
Další kniha, která se zabývá 2. sv.v., ale je tam i návrat do minulosti a také přiblížen život po válce. Opět zajímavým způsobem popsány životní osudy lidí, jejich charaktery, chování, činy a důsledky těchto činů. Každá doba má své klady a zápory. Tady se popisuje nelehká a složitá doba a tomu odpovídá i příběh. Ke konci mě to bavilo mnohem více, než na začátku, už i proto, že se rychle střídaly kulisy děje, osoby i časová linka.


Místy jsem ani nevěřila, že čtu Wilkovou. Po zklamání z její knihy Desetkrát a dost jsem si tady zase spravila chuť.
Skvěle vystavěný, napínavý příběh, který mě vtáhl hned od začátku. Každá kapitola je vyprávěná z pohledu jiné postavy – dokonce i psa – a přesto se v ději dá velmi dobře orientovat. Autorka představuje množství postav, které dohromady skládají pestrý a živý obraz jednoho beskydského městečka v období během a po válce.
Styl psaní je poutavý a svižný – děj krásně plyne a stránky ubíhají jedna za druhou. Kniha mě natolik chytla, že jsem ji zhltla během pár mezičasů za pouhé dva dny.


Povedená knížka, děj hezky dovedený důsledně až do konce u všech linek příběhu, je to čtivé a mohlo by být klidně o pár set stránek delší, aby se dalo ještě víc ponořit do charakterů lidí a událostí nacistické a sovětské okupace. Snad už podobná doba nenastane, ještě víc osvěty.


Moc vydařený příběh. Chválím za ten závěr, Slávek si nic lepšího nezasloužil. Spravedlnosti by jinak určitě nebylo učiněno za dost...


Svižná a zajímavými informacemi naplněná knížka nás zavádí do Beskyd, které se během války hemžily partyzány a německými ovčáky a po válce těmi, kteří rychle převlékli kabát, aby mohli budovat lepší zítřky. Ukazuje z různých úhlů složité vztahy místních obyvatel ve složité době. Knížka se četla rychle, díky velkému množství postav nebyl takový prostor na jejich hlubší poznání, ale jako čtivý kousek historie se mi to líbilo moc.


Souhlasím s popisem knihy, že některá tajemství je lepší nevědět. Co se změní, když bude odhaleno byť jen jedno jediné? Co všechno naopak nastane, zůstane-li jedno nevyřčené?
Tato síť utkaná z lidských osudů obyvatel Beskyd je ovládaná nebezpečným poválečným pavoukem, který lapá nepřátele náhodně i cíleně. Končí životy nevinných, ovlivňuje domovy všech, číhá skrytě, ale i na očích všem, nebojí se, umí trpělivě vyčkávat a ničit. I když dokáže z této sítě někdo uniknout, neznamená to, že přežije. Malí, zdánlivě neškodní pavouci se rychle množí, síť se neustále zvětšuje, rizika s nebezpečím úměrně s ní. Ti bezobratlí, bezpáteřní tvorové s dlouhými chapadly potichounku tkají v ústranní další sítě, aby mohli polapit obětí ještě víc. Dokud tajemství větší, než oni sami, nezpůsobí trhlinu.
Když přišli psi je kniha s velkým přesahem. Díky citlivému zpracování je skutečně obdivuhodně zachycena atmosféra i jednotlivé životní osudy. Láskyplná, silná postava Živy kontrastuje s drsným přístupem jejího slabošského bratra Slávka. Jak plují životem, poodkrývají se čtenářům některá z tajemství této sourozenecké dvojice i celého kraje. Jiná tajemství ale vznikají, a spolu s nimi i bolest či utrpení.


Nádherná kniha z rodných Beskyd. Příběh začíná v průběhu války, pokračuje osvobozením a končí v komunistickém režimu. Líbilo se mi, že jsem si dokázala lépe představit tehdejší život a při procházkách si budu ještě více všímat všech pomníčků okolo. Příběh byl smutný, ale velmi čtivý a závěr se mně také líbil. Rozhodně doporučuju!


Velice krásně a poutavě napsaný příběh lidí v nelehkém válečném a poválečném období.Příběh na jehož konci to do sebe všechno zapadlo a dávalo smysl. Moc se mi to líbilo, krásně napsané a k zamyšlení.Velká jednička.


Chmurný příběh dvou sourozenců, kteří byli tak rozdílní jako den a noc, nerozuměli si, vyhýbali se jeden druhému a stali se z nich cizí lidé odsouzení žít ve společném velkém domě. Je to příběh o kolaborantech, ze kterých se po válce stali hrdinové, o hrdinech, kteří byli zapomenuti, nebo dokonce trestáni, protože neprojevovali nadšení ze sílící moci komunistů. Bylo to čtivé, ale knihy tohoto typu nemusím.


Moje třetí kniha od autorky a rozhodně zatím nejlepší..bavilo mě to od začátku do konce......


(SPOILER) Nechala jsem se zlákat velmi vysokým hodnocením a měla díky tomu i veliká očekávání, ale nějak mi tam spousta věcí neseděla. Živa měla být ta chytrá a praktická, ale nějak si pořádně nevšimla, co se kolem ní během války a po ní děje. Ludmila měla být ta tupá zaostalá ovce, co se dostala na výsluní a neustála to, a najednou úplný obrat ve vztahu s Ondrášem. Slávek prohlásí: "Já si vezmu Ludmilu, Živa Karla a basta." A všichni mu to poslušně odkývají. Na konci se dozvídáme z jak chudých a zoufalých poměrů pocházela jejich maminka a kupodivu jí její nevzdělaná matka dala noblesní a nezvyklé jméno Margareta. A pak ten závěr doslova pohádkový, zlo bylo potrestáno (škoda těch vedlejších ztrát, z těch mi bylo hodně smutno) a všichni žili šťastně v jedné krásné růžové vile až do smrti. Přesto jsem z toho cítila jakousi neukončenost.


Silný příběh, co umí zabolet. Lidské, smutné, ale přitom citlivě napsané. Postavy působí opravdově a některé pasáže jsem musela rozdýchat. Není to čtení pro každého, ale mně to sedlo
Štítky knihy
psi druhá světová válka (1939–1945) česká literatura Beskydy kolaborace komunismus rodinné vztahy partyzániAutorovy další knížky
2022 | ![]() |
2023 | ![]() |
2024 | ![]() |
2023 | ![]() |
2025 | ![]() |
Opět musím ocenit autorku za snahu přiblížit neznámou část dějin, hlavně jak ji prožívali obyčejní lidé. Ve škole nám říkali, že partyzáni byli hrdinové, ale co když je to všechno trochu jinak…? Kdo byl hrdina? Kdo kolaborant? Vtipné bylo i zařazení pohledu z pozice psů, který byl pro příběh klíčový. Závěr byl tak trošku šmrcnutý červenou knihovnou, ale v podstatě i ten byl uvěřitelný, život občas nachystá velká překvapení. A kdo nemá nějaké to tajemství, že…?