• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Jsem Milena z Prahy - Monika Zgustová

Milena Jesenská byla nadaná překladatelka, geniální novinářka, feministka a humanistka. A také blízká přítelkyně Franze Kafky. Román Jsem Milena z Prahy líčí je... detail knihy

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Monika Zgustová

Potmě jsme se viděli lépe

„„Nechtěla jsem se vracet. Ale paměť je drzá. Diktuje si svoje.“ Komorní příběh niterní cesty napříč pamětí – otvírají se intimní prostory a vnitřní bubliny. Takové příběhy jsou předností téhle autorky – emoce se tu bez velké okázalosti ukazují ve své pravé podobě. Od paní Zgustové už mám něco přečteno (tohle je 4 kniha) a její styl psaní mi je celkem sympatický – úsporný jazyk, poetická (místy až melancholická) atmosféra, prolínající se jemné obrazy /vnitřní krajiny/ se střídají jako tichý doprovod. I v tomto příběhu tomu tak je – v uzavřeném prostoru (vnitřní samoty hlavní hrdinky – v tom mi připomíná Delphine de Vigan) sleduješ celý svět, který se JÍ, stále neukotvené („Řekni, kde je tvůj domeček pro opičku?“) otevřel v exilu. Prolínají se tu vzpomínky, sny, nevyřčená přání v melancholicky laděném vnitřním světle. Jsou jen opravdu zlehka osvícené, v pološeru, jako by se hlavní hrdinka bála přímé konfrontace s denním světlem, s přímým osvětlením, které do detailů osvítí celý prostor. Ta melancholie, co tu vyvěrá z každého řádku není vlastně ani nijak depresivní, spíš taková zdrženlivá – jako by si sama hrdinka při vyprávění držela odstup, vědomá si křehkosti všech těch myšlenek? A nebo tak zahleděná sama do sebe? ONA je hodně chytrá, a takový je i její pohled na události jejího života, ale taky je hodně chladná, uzavřená ve své vlastní bublině, nedá se říct přímo nesympatická, ale těžko si k ní hledáš cestu (a přiznám, že mě se to úplně nepovedlo, žije si totiž tak trochu ve svém egocentrickém světě. Vztah s matkou je ústřední pro příběh – ale zdá se ti, že místo slov a vět spíš rozplétáš zamotaný uzel, co prostě nejde rozmotat, tyhle věty totiž svazuje vina … „Matka mi nikdy neodpustila, že jsem odešla. Já jsem jí nikdy neodpustila, že zůstala.“ A přitom by stačila tahle jedna věta!“... celý text
— alef

---

Zimní zahrada

„Zajímavá a nevšedně napsaná kniha.“
— Katka2382

---

Jsem Milena z Prahy

„Velmi zajímavé čtení. Milenu Jesenskou jsem měla zařazenou - možná jako většina lidí - jako jednu z důležitých žen Kafkova života. Tou sice byla, ale byla činná především sama za sebe. Kromě jiného se mi líbilo líčení tehdejší intelektuální společnosti. Milena Jesenská byla nekonformní (možná až příliš), silná a statečná žena. Četba mě vedla k vyhledávání osobností, které patřily do jejího života.“... celý text
— Psímáma

---

---

Jsem Milena z Prahy

„O Mileně Jesenské jsem toho během studií na VŠ přečetla hodně. Dost mě její život uchvátil. Monika Zgustová předkládá ve 4 kapitolách její život - Cizinka, Překladatelka, Novinářka a Trestankyně. V každé kapitole pochopitelně tematicky zaměřené události. Kniha dobrá pro ty, co o ní nic neví, každopádně doporučuji např. Knihu od A. Wagnerové či dcery Mileny Jesenské Jany Černé.“... celý text
— Ditules

---

Potmě jsme se viděli lépe

„Pro mne bohužel zklamání. Nesedl mi styl vyprávění a už vůbec hlavní postavy. Nejvíc mě iritovala matka -manipulativní, věčně si stěžující, nespokojená. "Když člověk jednou odjede ze své země, může potom už žít kdokoliv." (str. 13) "Pro emigranta je domovem celý svět. Anebo ho naopak nemá nikde." (str. 41) "Starý člověk se ohlíží za tím, co bylo, a nachází hodně svinstva, které by rád vyhodil, kdyby to šlo." (str. 89)“... celý text
— denisa7430