• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Brzy vyjde

My – Deník pádu - Dmitry Glukhovsky

Kniha My – Deník pádu je antologií autorových chronologicky uspořádaných publicistických článků, psaných v letech 2012–2023 vesměs pro západní média. Co se vlas... detail knihy

Nové komentáře u knih Dmitry Glukhovsky

Na stráži

„Ponuré postapo. Začátek, pomalé vykreslení prostředí a osob, mě uchvátil. Pak se děj tak nějak zacyklil, náboženství, zmar, té temnoty na mě bylo až příliš. Na druhý díl sbírám sílu.“... celý text
— Awča

---

Metro 2033

„Nelákalo mě dokopat se ke čtení knihy, tak jsem alespoň zkusil audioverzi v podání Filipa Čapky. A tomu nemůžu vyčíst ani chlup z nosu v boršči - vsadím se, že se ještě ve škole učil ruštinu, takže jména a názvy od něj zní přirozeně a chrlí je jak kalašnikov. Výtky mám leda tak k ohudebnění na začátcích/koncích některých kapitol, které jsou dost nahlas a rušivé. Hlavní hrdina Arťom je takový Frodo. Nejdřív se seznámíme s jeho kamarády a domácím zázemím a pak se klučina vydá na cestu. Na té se potkává s různými individui, skupinami lidí a jinými tvory. Máme tu obchodníky, stalkery, bojovníky, revolucionáře, fašisty, komunisty, jehovisty, kanibalské uctívače Velkého červa a různé vrahy a zloděje. A ti často přicházejí a pak zase odcházejí a vracíme se k nim jen v občasných zmínkách a vzpomínkách. Cesta samotná není vlastně úplně cesta, jako spíše procházení mezi jednotlivými stanicemi. V jejich názvech se brzy přestávám orientovat, natož pak v jejich způsobu života a rolích, jaké v tomto světě mají. A podobné to mám s postavami. Prostě se tam toho vystřídá strašně moc. Rozehrají se nám zde různé dějové linky, které vyprší do ztracena (většinou tím, že všichni umřou). Celou dobu se prohlubuje tajuplnost a mystika metrosvěta a my poznáváme, jak to tam chodí. Aby toho nebylo málo, kromě skutečných Arťomových osudů taky zabrušujeme do jeho snů a bez mučení se přiznávám, že jsem pak měl zmatek v tom, co je ještě pravda a co jen noční můra. Dmitry Glukhovsky mě nějak neuchvátil. Sice stvořil poměrně zajímavý ponurý svět uvnitř metra (a nad ním), ale je to na můj vkus trochu moc vážné. Dost se tam řeší vztahy mezi stanicemi a existují tam různé paralely s naším skutečným světem fungující asi jako kritika různých náboženství a politiky. Je vidět, že je to hodně ovlivněno tím, čím si Rusko v minulosti prošlo. Ani konec knihy mě nepřesvědčil. Je to holt takové mrzuté ruské postapo, kterému by víc slušel lepší příběh. Nebo lépe napsaný? Nevím...“... celý text
— Kunafix

---

Metro 2033

„Od příběhu jsem už víceméně věděl, co budu čekat. Totiž, podle knihy je stejnojmenná hra, kterou jsem hrál a velmi se mi líbila, takže mi bylo jasné, že si knížku půjčím. Co že jsem tedy čekal? Krvavou střílečku plnou záchrany světa, monster, komunistů, čtvrté říše a rusáků. Přesně jako ve hře. Kniha ale nabízí něco dost jiného, což je ale odvážím se tvrdit, ještě lepší. Nabízí nám jedinečný pohled na svět po třetí světové, svět, kde se místo zelených papírků platí kvalitními náboji, svět, kde všichni, kdo přežili zkrátka musí najít smysl, víru, třeba i režim, ke kterému se upnout. Náš chlapec Arťom tento svět vidí vlastníma očima a na výpravě přes Metro si neustále říká, co že je ta správná myšlenka? Nakonec jen ať čtenář sám posoudí. Doporučuji 98/100 :-)“... celý text
— Kolumbus531

---

---

Metro 2034

„I když už je to 5 let, co jsem četla první díl ze série, tak ho mám pořád v paměti. A musím říct, že v mých očích se mu dvojka směle vyrovná. Možná ho dokonce i o trochu předčí. Máme zde nové hlavní hrdiny. Mě ta filozofická část zrovna asi bavila a zaujala, to úsilí, jak se mezi lidmi udržet být pořád člověkem a nechovat se jako zvíře. Snaha několika jedinců zabránit další katastrofě a zabíjení se zdá proti tomu, co se už lidstvu stalo nicotná. Ale přece se snaží. A i když vše nedopadlo podle mých představ, tak to stálo za to.“... celý text
— Kory98

---

Metro 2033

„Super kniha! Sice jsem ji četl dlouho, ale i tak mě bavila.“
— dájavídek